Vláda dnes dala zelenou novele zákona o spotřebitelském úvěru

Novelu připravila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. Úprava má do českého práva převzít nové evropské požadavky a hlavně posílit ochranu lidí, kteří si berou půjčky. Cílem je, aby se na trhu nastavila jasná a férová pravidla a aby se lidé nedostávali do problémů kvůli příliš drahým úvěrům.

Evropská směrnice, na kterou novela navazuje, požaduje po členských státech mimo jiné to, aby zabránily neúměrně vysokým cenám půjček. Právě na to český návrh reaguje.

Podle ministryně Schillerové bylo hlavním záměrem nastavit taková pravidla, která ochrání spotřebitele, ale zároveň neomezí fungování legálního úvěrového trhu. Jak uvedla, na výsledné podobě zákona se pracovalo více než dva roky a podíleli se na ní zástupci bank, nebankovních společností, dohledových institucí i spotřebitelských organizací. Výsledkem je kompromis, který má být rozumný pro všechny.

Jednou z nejvýraznějších změn je zavedení cenových stropů. U běžných úvěrů se bude omezovat výše RPSN, u krátkodobých a menších půjček se stanoví maximální celkové náklady. Inspirací byla i současná rozhodnutí soudů – podle nich jsou úroky do trojnásobku běžných bankovních sazeb ještě přijatelné, zatímco sazby kolem čtyřnásobku už jsou považovány za nepřiměřené. Navržený strop proto odpovídá právě trojnásobku, což dnes vychází zhruba na 50 %. Úroky kolem 70–80 % už soudy dlouhodobě odmítají. Poskytovatelé, kteří se drží v rámci trojnásobku, by tak neměli pocítit žádnou změnu. Zároveň se tím splní i požadavek EU.

Velkou proměnou prochází také pravidla pro posuzování úvěruschopnosti. Zákon má zajistit, aby se úvěry nedávaly lidem, kteří je objektivně nemohou splácet. Novela klade důraz na skutečnou schopnost člověka splácet, ne na to, zda poskytovatel udělal někde formální chybu. Pokud by úvěr získal někdo, kdo na něj prokazatelně nemá, nebude muset platit úroky ani poplatky a vrátí jen to, co si půjčil. Tento princip odpovídá i nejnovějším rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Novela také zpřísňuje informační povinnosti poskytovatelů. Lidé by měli mít před podpisem smlouvy jasné, srozumitelné a přehledné informace o tom, kolik je úvěr bude stát a za jakých podmínek. Smyslem je, aby se mohli rozhodovat s plným vědomím všech nákladů.

Zákon nově dopadne i na úvěry poskytované "zdarma", tedy bez úroků a poplatků. I tyto společnosti budou muset mít oprávnění podle zákona o spotřebitelském úvěru a dodržovat stejná pravidla jako ostatní. Týká se to například nákupů na splátky nebo služeb typu "kup teď, zaplať později".

Na přípravě návrhu se podílela široká skupina odborníků – od bank a nebankovních poskytovatelů přes spotřebitelské organizace až po úvěrové registry, dohledové orgány, fintech firmy či telekomunikační sektor.

Nyní návrh zamíří do Poslanecké sněmovny a poté do Senátu. Pokud legislativní proces proběhne hladce, měl by zákon začít platit 20. listopadu 2026, tedy přesně v termínu, který stanovuje evropská směrnice.